Literární genologie
Literární genologie - Lyrika / epika
Lyrika: žánr nesyžetový, nedominuje kauzální řazení motivů, motivy jsou řazeny v celek autorovým subjektem
Píseň, óda, paján, dithyramb, elegie, žalm, litanie, kancionál,
Epika: syžetový žánr, autorův subjekt staven do pozadí. Bezpříznakový čas je minulý čas. Normální výrazová forma epiky je próza. Charakteristické je užívání metonymie místo metafory, ke kterému vede např. zasazování fabule do různých souvislostí. Dělí se dle rozsahu a povaze informací na velkou, střední a malou epiku.
Velká epika: a) hrdinský epos – hlavními postavami jsou bohatýři, námět tvoří události významné pro celý národ. Do děje zasahují nadpřirozené mocnosti
- román – má volnou a elastickou strukturu. Fabuli má široce rozvětvenou,
rozvíjí řadu vedlejších epizod
Střední epika: a) novela – kořeny v Dekameronu. V oblasti kompoziční dominuje jednoduchá
fabule s jednou hlavní změnou situace, syžet zaměřen na neobvyklé
zakončení. Omezuje se dekorativní živel a charaktery postav nejsou
podány vývojově.
- romaneto – snaha vytvořit iracionální situaci a racionálně ji vyložit. Rozsah je pohyblivý, s novelou má společné vyprávění komponované pod zorným úhlem překvapivého konce.
- Povídka – nemá vyhraněné rysy, těžiskem není napětí a dějový spád bývá pomalý. Silně se uplatňuje živel popisný
- Fejeton – syžetovost není podmínkou žánrového zařazení, lehce konverzačním tónem je vyprávěno o zajímavé příhodě.
Drobná epika: a) anekdota - obsahuje jen dvě situace
b) bajka – alegorické, didaktické vyprávění, personifikace rozvedená v syžet.
V závěru bývá explicitně vyjádřeno naučení.
- parabola – blízká bajce, má ale vážný tón. Naučení není explicitně vyjádřeno
- pohádka – odehrává se ve smyšleném světě, má ustálenou kompozici i postoj k postavám. Do děje zasahují nadpřirozené bytosti, zlo je na konec potrestáno atd. atd.
- pověst – na rozdíl od pohádky jsou vázány k místu, osobě…
- fabliaux – kratší žertovné a rozpustilé vyprávění. Podávaly ostrou kritiku některých jevů feudální společnosti
- exemplum – krátká příhoda vkládaná do kázání. Od původně náboženské funkce přešlo až v komický žánr.
- legenda – vyprávění s látkou z náboženského podání.
- Idyla – líčí blažený život, který plyne klidně a bez otřesů